Elon Musk má pověst člověka, který kdekoliv přistane, tam začne dělat pořádky. Proto ho nově zvolený americký prezident Donald Trump jmenoval do role šéfa nově vytvořeného Department of Government Efficiency (Ministerstvo pro vládní efektivitu).
Cílem? Šetřit, šetřit, a ještě jednou šetřit – snižovat výdaje Spojených států až o 2 miliardy dolarů ročně a časem snad dostat ten gigantický deficit alespoň o pár stupínků níž. Spojené státy mají dnes státní dluh dosahující neuvěřitelných rozměrů – dvojnásobku všech ostatních rozvinutých zemí.
Tohle rozhodnutí vypadá na první pohled logicky a může působit jako krok za pět minut dvanáct. Americká ekonomika se potácí na hraně, řada analytiků a ekonomů prorokovala, že Spojené státy směřují k finančnímu kolapsu. Samozřejmě, dolar si stále drží status světové rezervní měny a Washington má tu výhodu, že může „tisknout“ další peníze podle potřeby. Ale právě tahle politika nafouklého měnového objemu vede k obavám z nevyhnutelného – ze zhroucení.
A teď vstupuje na scénu Elon Musk – náš rytíř v zářící Tesle. Na první pohled to skoro vypadá, že je celá Amerika zachráněna. Ovšem, here’s the thing… Kam Elon vstoupí, tam začne řádit s efektivitou jemu vlastní. Podívejme se na Twitter (X) – po převzetí společnosti propustil přes 80 % zaměstnanců. Efektivní? Ano. Dramatické? Ještě víc.
Otázka tedy zní: Jak efektivní „pořádek“ Elon zavede na vládní půdě? V současnosti zaměstnává federální vláda kolem 2 milionů lidí. Na státní a lokální úrovni skoro 20 milionů. Když se Elonův styl řízení promítne i zde, kolik „třísek“ z toho bude lítat? Všichni voláme po snížení byrokracie – přináší volnější dýchání podnikatelům a živnostníkům. Víme, kolik státní zaměstnanci „stojí,“ a pokud chce stát šetřit, logika velí: osekávat tam, kde se dá. Jenže méně byrokracie znamená méně pracovních míst. Jak velkou nezaměstnanost asi Amerika pocítí, pokud se Elon pustí do efektivního úklidu?
V normálních podmínkách bych si s tím možná nedělala velké starosti. Zaměstnanci by se mohli poohlédnout po práci v soukromém sektoru a bylo by to vyřešené. Jenže… here’s another thing.
Poslední dva roky se do USA hrnou davy lidí přes hranici s Mexikem. Bidenova administrativa otevřela cestu milionům migrantů, a denně přicházelo za lepším životem až 20 tisíc lidí (a stále přichází). Tito lidé se chtějí začlenit do pracovního trhu a jsou ochotni pracovat (a pracují) za nižší mzdy než Američané nebo Evropané. Přestože životní náklady v USA výrazně vzrostly, zaměstnanci obsazují pracovní pozice za mnohem méně, než tomu bylo třeba pět let zpět. A právě tady se skrývá černý scénář – Elon začne vyhazovat „nepotřebné“ státní zaměstnance, kteří pak budou hledat práci na trhu, jenž je již přesycen levnější pracovní silou.
Nakonec se může stát, že i s Elonovým „rytířským“ přístupem dostane americká ekonomika tvrdou lekci. Na tohle si ovšem ještě nějakou chvíli počkáme. Bůh ochraňuj Ameriku – a hlavně její lid.